Julius Arigi

Letec, podnikatel, byl prý prvním pilotem na světě, který se stal leteckým esem během jediného dne. Je také považován za průkopníka letecké dopravy v Československu, letecký nadšenec, propagátor letectví v Mariánských Lázních.

Vyučil se elektromechanikem a dobrovolně nastoupil do armády, kde absolvoval pozemní i letecký výcvik. Přidělen byl na Balkán. Když musel v říjnu 1915 kvůli poruše motoru nouzově přistát v Černé Hoře, padl do zajetí. Po třech měsících se mu společně s kamarády podařilo uprchnout v ukradené luxusní limuzíně černohorského krále. Vrátil se do služby. 22. srpna 1916 se mu v pozorovacím dvouplošníku podařilo u přístavu Drač sestřelit pět ze šesti italských bombardérů. Během 1. světové války dosáhl Arigi 32 sestřelů, což ho řadí na druhé místo v individuální úspěšnosti příslušníků rakousko-uherských vzdušných sil.

Po válce, v roce 1919, Arigi založil v Mariánských Lázních společnost Ikarus – první český letecký podnik s s. r. o. A postupně vybudoval v okolí těchto západočeských lázní tři letištní plochy: Velká Hleďsebe (1919), Panská Pole (1921) a Skláře (1927). Získal také koncesi na vyhlídkové lety, leteckou akrobacii a leteckou reklamu. Později byla koncese rozšířena i o příležitostnou přepravu osob a zboží mezi Prahou, Karlovými Vary, Teplicemi, Mariánskými Lázněmi, Františkovými Lázněmi a Plzní. Arigi v létě 1919 plánoval nejen vnitrostátní ale i mezinárodní letecké linky a zřízení letecké školy. Koncesi Julius Arigi obdržel 18. června 1920. Kromě letecké dopravy a zřízení letecké školy provozoval Arigi i letecké produkce a reklamní lety. 

Zaměstnanci společnosti Ikarus byli většinou stejní nadšenci jako Arigi, vyslou­žilí váleční piloti, kterým se zarylo létání pod kůži a kteří si život bez letadel nedovedli představit. Z finančních důvodů se letecká společnost Ikarus musela posunout dál. S koncesí rozšířenou o leteckou přepravu společnost změnila své jméno na Ikarus – společnost s. r. o. pro tuzemskou i zahraniční dopravu. Ustavena byla 25. září 1920. Společnost Ikarus provozovala vnitrostátní linku Praha – Brno – Bratislava – Užhorod a zahraniční linku Praha-Vídeň. Usilovala také o provoz na mezinárod­ních trasách. 

Temnou stránkou je vstup do NSDAP v roce 1928.

Arigiho dalším podnikatelským počinem bylo získání pozemků od tepelského kláštera a vybudování lesního koupaliště s názvem Lido na břehu Velkého Hamernického rybníka, které otevřel v roce 1932. Atrakcí se stala nejen skluzavka ale i Arigiho původní letoun. S koupalištěm Lido skončila Arigiho éra v Mariánských Lázních a Československu také díky zhoršující se ekonomické a politické situaci, rostoucímu nacionálnímu napětí mezi Němci a Čechy. V Německu k moci nastoupili k moci nacisté, ubylo lázeňských hostů. Arigi v tomto období omezil letecký provoz, přišel finanční krach, nakonec prodal i svou vilu s výhledem na letiště ve Sklářích. Koupaliště Lido přešlo pod nucenou správu. Jeho manželka v Mariánských Lázních zůstala. Žila v poměrně nuzných poměrech, přes léto si přivydělávala jako pokladní na Lidu.

Arigi odešel do Rakouska a později Německa, kde spoluzaložil továrnu na výrobu letadel. Během druhé světové války byl instruktorem německé Luftwaffe. Potom létal a podnikal v Rakousku, kde v roce 1981 zemřel.