Balthasar Johann Neumann

Barokní architekt a stavitel evropského významu. Jeden z nejslavnějších rodáků Chebu, který tu však stál jen za novými věžemi kostela sv. Mikuláše, zničenými při požáru roku 1809.

Pocházel z rodiny soukeníka, u kmotra se vyučil v lití zvonů a děl. Ve Würzburgu, kde pracoval ve slévačské dílně, se seznámil s Andreasem Müllerem, který v něm rozpoznal talent a vyučoval ho. Na dalším úspěšném studiu Neumanna měl podíl také rodný Cheb – radní mu i v nelehké době umožnili půjčku z městské kasy. Tu pak rovněž řádně splatil. Nastoupil úspěšnou vojenskou profesní kariéru a roku 1719, ačkoli ještě neměl realizovanou žádnou větší stavbu, ho nový würzburský biskup Johann Philipp Franz von Schönborn přizval k projektu velkorysé rezidence. Zprvu neznámý stavitel Neumann spolupracoval se špičkovými architekty své doby a výsledkem byla jedinečná stavba, dnes na seznamu UNESCO.

Jeho dílo zahrnuje církevní objekty i architekturu světskou (obytné domy, mosty, zámky, vojenské pevnosti). Nejcennějšími stavbami tzv. dynamického baroka jsou kostely benediktinského opatství Neresheim v Bádensku-Würtembersku (1747-92) a bazilika-poutní kostel  Vierzehnheiligen u Bad Staffelstein v Horních Frankách (1743-72). Vrchol představuje zmíněná biskupská rezidence (1720-44) v italsko-francouzském stylu.

Portrét Neumanna nesla i poslední padesátimarková bankovka, kde byl zobrazen spolu se známým schodištěm würzburské rezidence.