Blahoslavený Hroznata

Blahoslavený Hroznata z Ovence (dnešní Bubeneč v Praze), zvaný Tepelský. Šlechtic, zakladatel dvou premonstrátských klášterů, probošt tepelského opatství. Blahoslaven roku 1897.

Pocházel z nejvyšších vrstev společnosti. Byl synem Dobroslavy Černínové a knížecího dvořana Sezemy. Přesné datum narození není známé. Moc Hroznatových předků se zřejmě rozvíjela z úrodného Litoměřicka. Rod expandoval do méně obydlených částí Čech – Hroznata do Tepelska, důležité zemské brány, neboť sousední Chebsko bylo tehdy ještě říšským územím.

Přidělení Tepelska do správy vyžadovalo důvěru pražského dvora, které Hroznata nepochybně plně požíval. Po smrti manželky a jediného syna se však rozhodl změnit způsob života. Roku 1193, výměnou za slib účasti na křížové výpravě do Svaté země, založil na svém panství v Teplé klášter premonstrátů a kolem roku 1200 klášter pro premonstrátky v Chotěšově. Přijal řádové roucho premonstrátů a funkci probošta, správce majetku.

Zasazoval se za věci tepelského kláštera, což způsobilo neshody s prvním opatem Janem. Hroznata dokonce opustil na určitý čas klášter, aby ho nepopuzoval, ale nakonec byl se ctí povolán zpět. Nato byl při vizitaci klášterního majetku v Hroznětíně zajat nepřáteli a uvězněn. Požadované výkupné za jeho vysvobození však klášter na Hroznatovu žádost nesložil. Ve vězení ho nechali zemřít hlady.