Bojmír Hutta

Zakladatel a ředitel galerie v Chebu.

Jeho dědeček odešel z Chodska na ukrajinskou Volyň, kde vybudoval prosperující dřevařský závod. Na konci 1. světové války byl zabit a rodina se vrátila do Domažlic, kde byl otec správcem nemocnice. Po gymnáziu začal Bojmír studovat na zlínské Škole umění. Před totálním nasazením ho uchránila operace slepého střeva. Skončil v Bojkovicích jako pomocný dělník v chemických a zbrojních závodech. Zapojil se do ilegální činnosti, byl zatčen a propuštěn při osvobození. Po návratu do Domažlic byl předsedou Správní komise na Přimdě. Spřátelil se s majitelem panství Jindřichem Kolowratem-Krakowským, který mu zprostředkoval od března 1946 stipendium do Paříže. Studia ukončil roku 1950.

Když při jedné cestě do Paříže rychlík na delší čas neplánovaně zastavil v Chebu, prohlédl si město a atmosféra ho uchvátila. Noc prý strávil v hospodě hrou s místními na housle. Z Paříže požádal o přidělení bytu, usídlil se zde natrvalo a na přelomu let 1951-52 měl první výstavu. Maloval motivy ze starého Chebu, později vyjížděl i do okolí. Malý autobus si uzpůsobil na pojízdný ateliér. Roku 1962 se mu podařilo s Mirou Mladějovskou založit galerii, kterou do roku 1972 vedl. Na začátku normalizace však byl odvolán a z politických důvodů zůstal nadlouho bez registrace u Českého fondu výtvarných umělců – základní podmínky k působení umělce na volné noze. Zemřel ve věku 67 let.