Malíř portrétních miniatur, žák Antona Graffa v Drážďanech. Po berlínském pobytu žil a pracoval od roku 1796 opět ve svém rodném městě Chebu. Patrně byl vzdáleným příbuzným Thomase Petera a Davida A., kteří se v roce 1676 podíleli v Chebu na výzdobě oltáře františkánského kostela.
Před rokem 1785 studoval na výtvarné akademii v Drážďanech u nejvýznamnějšího německého portrétisty té doby A. Graffa (1736–1813). U něho se naučil chápat portrét jako intimní projev psychologicky charakterizující portrétovanou osobu, oproštěný od klasicistní strnulosti. V technice malby byl ovlivněn také tvorbou Heinricha Friedricha Fuegera (1751–1818), miniaturisty činného v Rakousku, od něhož převzal tzv. techniku vodních kapek. V letech 1785–90 působil v Berlíně; roku 1786 tam byly na akademické výstavě představeny pravděpodobně dvě Angermannovy miniatury. O jeho dalším pobytu není mnoho známo. V 80. až 90. letech 18. století snad pracoval ve Špýru a ve Vídni.
V letech 1796–97 žil v Karlových Varech a zřejmě průběžně působil i v Chebu. Dnes jsou známy portrétní miniatury na měděných (např. Žena v šedém, Městské muzeum Cheb) či na slonovinových destičkách (Světlovlasá žena s dítětem). Portréty se vyznačují plasticitou a výraznou charakteristikou tváře, potlačeným pozadím a uvolněným rukopisem rychlých tahů štětce při malbě oděvu.
Text: VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla a Marie MAKARIUSOVÁ. Biografický slovník českých zemí. Praha: Libri, 2012-. ISBN 978-80-7286-358-7.