David Vondráček

Přední režisér dokumentárních filmů a reportáží.

Spolupracuje s televizemi při tvorbě různých cyklů. Fero Fenič ho přizval k projektu Gen – elita národa a přípravě pořadů Cestománie. Podílel se i na dokumentech o různých podobách lásky a citů, o změně pohlaví partnera, když žena miluje mladšího muže atd. Natočil v cyklu Jak se žije… dokumenty o lidech, kteří jsou bez práce, prožili tragédii, je jim sto aj. Zaujal také dokumenty o Josefovi Masopustovi, Věře Bílé nebo Elišce Haškové, která pracovala pro J. F. Kennedyho i další čtyři americké prezidenty. V roce 2010 se zaměřil na osudy německých usedlíků, kteří žili na českém území stovky let a po válce byli vysídleni. Ve filmu Zabíjení po česku se věnoval i události v Postoloprtech, kdy měsíc po válce bylo postříleno československými vojáky a gardisty téměř 800 německých civilistů. Rovněž dokumenty Řekni, kde ti mrtví jsou a Sbohem, český koutku dokumentuje česko-německé vztahy.

Za Zabíjení po česku (vyšlo i knižně) obdržel cenu Centra proti vyhnání, za Lásku v hrobě Českého lva 2012 a první cenu na Festivalu nezávislého filmu v Římě, za snímek Poslední naděje Věry Bílé zvláštní uznání poroty na soutěži Prix Circom. Od syndikátu novinářů a společnosti Pro Bohemia Na pomoc památkám získal první ceny za reportáže Šlechtic s buldozerem a Zámky s novou krví. V roce 2021 byl znovu první – za reportáž o záchraně nádraží Vyšehrad.