Nejstarší dítě chebského řezníka a vlastníka realit Adama Kreuzingera, inženýr strojař, továrník – majitel chebských strojíren, radní, alpinista, zakladatel chebské knihovny. Zemřel v severoitalském Arcu v pouhých 47 letech. Právě z jeho odkazu byla knihovna postavena a roku 1911 otevřena. Splnil se tak dávný sen mnohých občanů mít v Chebu veřejnou knihovnu.
Městská knihovna v Chebu je nejstarší veřejnou knihovnou na území České republiky která již byla vystavěna jako veřejná a ve svých původních prostorách nadále působí. První veřejná knihovna vyrostla roku 1892 ve Svitavách, avšak od roku 1969 slouží tamní objekt jinému účelu. Druhá se budovala v letech 1909-10 v Chebu. Secesní budova Kreuzingerovy lidové knihovny vznikla podle návrhu architekta von Loose z Teplic.
Na čestné místo nad krbem ve vestibulu knihovny byla krátce před otevřením zavěšena pamětní deska upomínající na velkorysost zakladatele. V roce 1960 byla sejmuta a nahrazena deskou Ladislava Zápotockého. U příležitosti oslav 40. výročí založení Komunistické strany Československa totiž byla knihovna přejmenována na Knihovnu Ladislava Zápotockého. Název po průkopníkovi českého dělnického hnutí, otci druhého komunistického prezidenta Antonína Zápotockého, knihovna nesla do počátku 90. let (deska hned po sametové revoluci zamířila ke své předchůdkyni ukryté v suterénu). Kreuzingerova pamětní deska se pak po zrestaurování vrátila na své místo v roce 2014.