František Václav Habermann

Hudební skladatel, regenschori, pedagog, svými obdivovateli byl nazýván ´český Händel´.

Vzdělání získal na jezuitském gymnáziu v Klatovech a pak kompozici v Praze. Následně pobýval ve Francii, kde od roku 1731 zastával funkci ředitele hudby u prince Louise Henriho de Condé z vedlejší větve vládnoucího rodu Bourbonnů. Po princově smrti se Habermannovo jméno objevuje na stejném postu na dvoře toskánských velkovévodů v italské Florencii. Nejpozději od poloviny čtyřicátých let působil opět v Praze, kde pro jezuity napsal operu k oslavám korunovace císařovny Marie Terezie českou královnou. Dílo je dnes ztraceno a není znám ani jeho titul. V Praze získal místo regenschoriho v malostranských kostelích Panny Marie u Kajetánů a Panny Marie pod řetězem u maltézských rytířů. Stal se také vyhledávaným učitelem. Je připomínán (vedle Josefa Segera) i jako učitel Josefa Myslivečka. Roku 1773 nastoupil na post ředitele kůru děkanského kostela sv. Mikuláše v Chebu.

František Václav Habermann patřil ve své době mezi významné osobnosti nejen pražského hudebního života. Většina Habermannových děl je ovšem ztracena, to však neplatí pro sbírku Philomela Pia vydanou tiskem v roce 1747, která obsahuje šest koncertantních mší věnovaných českým zemským patronům. Jde o dílo, které překračuje středoevropský kontext. Georga Friedricha Händela zaujalo natolik, že hudební materiál z těchto mší použil na více místech svého oratoria Jephta z roku 1751 a v Koncertu pro varhany, op. 7/3. Z dalších duchovních děl, mezi nimiž bylo několik oratorií, školská hra či litanie, se dochovalo jen málo kompozic, nebo jejich autorství není jisté. Ztracena je také většina Habermannových instrumentálních děl.

V posledních letech se mším ze sbírky Philomela Pia dostává pozornosti tuzemských souborů staré hudby, a to zásluhou muzikologické a editorské práce Kateřiny Pincové. Opakovaně se jim věnoval soubor Czech Ensemble Baroque pod vedením Romana Válka, který v roce 2022 pořídil nahrávku nejrozsáhlejší Svatováclavské mše pro Český rozhlas. O rok dříve vznikl studiový záznam Mše ke sv. Ludmile (Ensemble Inégal Adama Viktory), který je rovněž dostupný v archivu na webových stránkách Českého rozhlasu.