Friedrich Zickler

Architekt, stavitel, který se výrazně zasloužil o současnou podobu lázeňského města Mariánské Lázně. Oplýval talentem, vkusem, uměřeností výrazových prostředků, smyslem pro vzhled i funkce staveb, citem pro jejich prostorové vztahy, pro jejich zasazení do kontextu okolní zástavby. Působil nejen jako stavitel, ale časem i jako stavební expert magistrátu. Tvořil v době, kdy pozdně klasicistní a empírové lázeňské domy začaly dostávat nový vzhled, město se rozšiřovalo a menší penziony byly přestavovány do podoby vyšších hotelů, vznikala řada novostaveb soukromého i veřejného rázu.

Z dosud dochovaných privátních budov je to např. vila starosty Augusta Herziga č.p. 62 (dnes Vila Romano v Anglické ul.) nebo vila č.p. 107 Waldschlössl vedle divadla. Tu Friedrich Zickler obýval se svou rodinou. Na dnešním Mírovém náměstí navrhl přízemní pseudogotickou kavárnu pro hoteliéra J. D. Halbmayra.

Pro město Mariánské Lázně vedl stavbu radnice, vyprojektované jiným architektem, navrhl a postavil později upravené městské divadlo z let 1865-68 či rozhlednu „Kaiserhöhe“ na kopci Hamelice. Tu v roce 1876 realizoval jako kamennou věž, hlásku.

Výraznými pracemi jsou pak jeho stavby pro tepelský klášter, půvabná novoklasicistní kolonáda Lesního pramene, dvoukřídlá kolonáda Karolinina pramene na hlavní promenádě, budova zasilatelství minerálky č.p. 22 z roku 1878 za Křížovým pramenem (dnes ředitelství a. s. Léčebné lázně) nebo rozlehlá budova Slatinných lázní č.p. 2, jíž vkusně dotvořil východní stranu dnešního Goethova náměstí.

Jistě i kvůli pracím pro klášter se jeho pohřbu později zúčastnil též tepelský opat Clementso. Příbuzensky byl spjat s předními lázeňskými hoteliéry, osobně znal řadu radních i starostů. Sám byl řadu let zastupitelem i radním. Před nástupem o generaci mladšího Josefa Schaffera byl nejvýraznějším tvůrcem vzhledu Mariánských Lázní ve 2. polovině 19. století. Je smutným paradoxem, že se nezachovala jeho fotografie. V jeho stopách pokračoval syn.