Hans Turba

Lékař, starosta, zastupitel Mariánských Lázní.

Patřil k nejvýznamnějším osobnostem mariánskolázeňské historie. Medicínu studoval v Praze a ve Vídni. V roce 1899 se usadil jako praktický lékař v Mariánských Lázních a stal se váženým mužem, který zasedal ve vedení městské spořitelny, ve výboru lékařské komory a v městském zastupitelstvu. V letech 1919 -1933  zastával post starosty města. Pod jeho rukama dosáhly lázně mimořádného rozkvětu. Zasloužil se například o výstavbu Pohostinské a hotelové odborné školy, která je dodnes vyhlášená.

Vila Hanse Turby
Byla postavená v roce 1903 jejíž architektonický projekt vypracoval stavitel Ignaz König. Ten zůstával výrazně poplatný pozdnímu historismu, který se v lázeňském městě těšil značné oblibě i po přelomu století. Celkový architektonický výraz vily se však posouval již k modernějším architektonickým formám zejména svým uměřeným pojetím fasád. Kompozici vily rozvrhl stavitel na důsledně asymetrickém půdorysu. K podtržení její vertikality umístil v ose severního průčelí dominantní hranolovou věž, která svou střízlivostí navazovala na neorenesanční pojetí věží vrcholného historismu. V hrázděném štítě východní fasády již König bezprostředně citoval umění lidových stavitelů včetně lomenice se stylizovaným sluncem. Ať již v hrubé či hladké omítce vinula se po východním průčelí elegantní křivka z dekorativního rejstříku secese, která zde nacházela také své skromné uplatnění. Osou dispozice se stala chodba, z níž se vstupovalo do jednotlivých obytných místností a koupelen. Do přízemí budovy pak situoval ordinační místnost s čekárnou a vlastní lázní. 

Do vily se Hans Turba nastěhoval se svou první manželkou Marií. Mezi jeho nejslavnější pacienty patřil Sigmund Freud, kterému také během léčby v roce 1913 poskytl měsíční přístřeší své vily. Po smrti Hanse Turby v roce 1939 přešla vila do vlastnictví jeho druhé ženy Anny a tří dcer. Pobyt slavného psychologa a zakladatele psychoanalýzy v tomto domě připomíná bronzová deska na fasádě. Po roce 1945 dostala vila jméno Osvětová beseda. Byla zde umístěna nejen knihovna, ale i depozita mariánskolázeňského muzea, neboť se uvažovalo o tom, že dům bude sloužit i jako muzeum. Od 7. 3. 1946 ve vile sídlí  Městská knihovna.