Jana Krtičková

Historička, archivářka a badatelka.

Pochází z Chebu. Vystudovala obor Kulturní historie na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Diplomovou práci nazvanou „Smrti, smrti, tys stále tak po životech hladová.“ Na ni navázala rigorózní prací Mortalita a pohřební rituál v Chebu a okolních obcích (2012), na jejímž základě získala titul PhDr. Později pokračovala doktorským studiem a v roce 2017 dokončila disertační práci Proměna pohřebního rituálu přelomu 19. a 20. století na příkladu západočeského města Chebu.

Ve své odborné práci se dlouhodobě zaměřuje na kulturní dějiny Chebska, historickou demografii, dějiny pohřebnictví a funerální kultury, církevní dějiny, dějiny zdravotnictví, ženské řeholní řády, každodenní život obyvatel západních Čech, dějiny města Chebu na přelomu 19. a 20. století. Její práce se vyznačuje propojením archivního výzkumu s metodami historické demografie a kulturní historie. Významně přispěla k poznání proměn vztahu společnosti ke smrti, pohřebním obřadům a vzniku moderního pohřebnictví na Chebsku.

Vedle vědecké činnosti se intenzivně věnuje také popularizaci regionálních dějin. Připravuje tematické výstavy, přednášky a komentované prezentace archivních pramenů pro veřejnost. Podílela se například na výstavách věnovaných 100. výročí vzniku Československa, historii Kongregace Milosrdných sester sv. Kříže, dějinám chebského pohřebnictví nebo významným osobnostem regionu.  Významnou část její práce tvoří rovněž odborné zpracování archivních fondů. Je autorkou celé řady inventářů cechovních fondů a osobních pozůstalostí uložených ve Státním okresním archivu Cheb, které zpřístupnily badatelům dosud obtížně využitelné archiválie.

Její studie vycházejí nejen ve sbornících Státního oblastního archivu v Plzni, ale také v odborných historických periodikách. Patří mezi několik málo současných historiků, kteří systematicky zpracovávají kulturní dějiny Chebska z pohledu každodennosti, smrti a proměn městské společnosti. V současnosti žije ve městě Kadaň.