Jarmila Horská

Díky své matce, operetní zpěvačce, zdědila umělecké nadání a začala po válce jako členka divadelního baletu v Opavě (1945-47). Jako profesionální činoherní herečka prošla trutnovským divadlem (1948-49), opět opavským (1949-56), varnsdorfským (1956-61), klatovským (1961-62) a chebským (1962-70), kde se vyprofilovala na přední herečku.

Kvůli svým politickým postojům, kdy nesouhlasila se vstupem vojsk Varšavské smlouvy do Československa, musela v roce 1970 divadlo v Chebu opustit a jedenáct let se živila manuální prací, např. jako servírka, ojediněle se mohla objevit aspoň před kamerou jako herečka filmových epizodek (1970-81). Nakonec získala znova angažmá a až do své náhlé smrti hrála v Krajském divadle v Příbrami (1981-84).

Ojediněle užívala též pseudonym Jarmila Hrabánková. Překvapivě, když musela v roce 1970 opustit divadelní svět, debutovala v české kinematografii, kam se kvůli mimopražským angažmá neměla předtím možnost dostat. Pouze minimálně se mohla zjevit před rozhlasovým mikrofonem či v televizním studiu. Byla krátce manželkou operetního skladatele, dirigenta, režiséra, herce, šéfa operety Mirko Čecha-Rösnera (1916-64), s nímž měla syna Borise Rösnera (1951–2006), jenž se stal velmi populárním divadelním, filmovým, televizním, rozhlasovým i dabingovým hercem a umělcem pražského Národního divadla.