Jaroslav Vlk

Ředitel divadla v Chebu v letech 1978-91. Navázal na ´ochranářskou politiku´ předchůdce Mikuláše Krotkého – oba svobodnou uměleckou tvorbu v divadle podporovali a zaštiťovali.

Např. v sezoně 1977/78 vznikla původní ´valdštejnská´ hra pro Cheb Popel a hvězdy Jaroslava Bočka. Hlavní roli Albrechta z Valdštejna hrál Gustav Opočenský v režii Jana Grossmana. Divadlo tehdy také uvedlo, jediné v celé zemi, komedii anglického dramatika s českými kořeny Toma Stopparda Jsem volný jak ten pták. Byl v neoblibě režimu, protože jako západní intelektuál podporoval signatáře Charty 77. V sezoně 1980/81 byl do souboru přijat František Husák, jeden z klíčových herců slavné éry pražského Činoherního klubu 60. let. Poprvé se také konala přehlídka Divadlo jednoho herce (jako jediný festival monodramat v ČR se pořádá každé dva roky dodnes). V sezoně 1985/86 se stal novým dramaturgem Martin Urban, který do té doby pracoval u záchranné služby, protože z politických důvodů nemohl pracovat u divadla. Roku 1988 pak chebské divadlo prolomilo hradbu mlčení kolem dramatika Josefa Topola a po 18 letech ho vrátilo na české jeviště inscenací hry Konec masopustu (posledním uvedením tohoto autora v Československu byla právě v Chebu roku 1971 hra Půlnoční vítr). Jaroslav Vlk se postavil za soubor divadla také v listopadu 1989, v době revolučních změn, a tak jako jeden z mála ředitelů ve své funkci zůstal.