Karel Doucha

První poválečný ředitel chebské knihovny.

Vystudoval chrudimské gymnázium, právnické studium z finančních důvodů nedokončil a pracoval jako úředník pojišťovny. Výrazné sociální a národní cítění ho přivedlo za nacistické okupace do jedné z východočeských odbojových skupin. Byl odsouzen k dvojnásobnému trestu smrti, přežil v očekávání popravy nálet na Drážďany a následující pochod smrti do Terezína, kde překonal i tyfovou nákazu. V letech 1945-47 vystudoval dvouletou státní knihovnickou školu. Knihovnické oddělení Zemské rady osvětové připomnělo místnímu národnímu výboru v Chebu, že ve městech nad 10 000 obyvatel má funkci knihovníka vykonávat osoba s nejméně středoškolským vzděláním a s vykonanou státní knihovnickou zkouškou.

V roce 1947 se tak městským knihovníkem v Chebu stal Karel Doucha, po roce byla přijata do knihovny i jeho manželka jako ´výpomocná síla na okamžitou potřebu´. Patřil k výrazným osobnostem západočeského knihovnictví, v roce 1974 však byl z politických důvodů z funkce ředitele odvolán. Z knihovny odešel na vlastní žádost 31. 12. 1974 – po 27 letech práce pro chebské čtenáře.

Zásluhou manželů Douchových prošla knihovna velmi rychlým vývojem. Karel Doucha se stal nositelem vojenského vyznamenání a Pamětní medaile města Chebu. V roce 2004 byli Karel Doucha (in memoriam) a Clotilda Douchová oceněni Cenou českých knihovníků, kterou uděluje Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR.