Karl Joseph Heidler

Spoluzakladatel Mariánských Lázní, kam přišel roku 1818 jako ´zemský knížecí lékař pramenů´. V roce 1828 byl povolán do nové funkce na místě zakladatele lázní Johanna Josefa Nehra, na doporučení místodržícího F. A. Kolowrata, a přijat opatem premonstrátského kláštera v Teplé Karlem Reitenbergrem.

Věnoval se 40 let rozvoji Mariánských Lázní a je považován za jednoho z jejich spoluzakladatelů. Už v roce 1822 označil tamní sady za významnou součást léčebného procesu. Jeho zásluhou bylo i vybudování mnoha lázeňských zařízení, jako byla čerpadla k jímání minerálních vod, užívání skleněných měřidel nebo úprava okolí pramenů.

Napsal nejméně 25 odborných publikací o Mariánských Lázních. Od roku 1829 byl císařským radou, od roku 1832 měl titul Sasko-míšeňského lékařského rady, v roce 1835 byl jmenován carským státním radou a o dva roky později Saským dvorním radou. Za své zásluhy byl 12. února 1858 císařem Františkem Josefem I. povýšen do šlechtického stavu s čestným titulem Edler a predikátem von Heilborn.

Společně s otcem Antonem postavil v Mariánských Lázních velký dům zvaný Römer (zbořen v roce 1977). Patřil k blízkým přátelům J. W. Goetha, který byl kmotrem jednoho z Heidlerových synů. V roce 1858 nechali jeho polští pacienti postavit na jeho počest pamětní obelisk s latinským nápisem, který dodnes stojí uprostřed Skalníkova parku.