Libuše Holečková

V letech 1961-81 působila v Západočeském divadle v Chebu.

Vyrůstala v Olomouci, před válkou se rodina přestěhovala do Kyšperka (nyní Letohrad) a po válce do Šumperka. Studia obchodní akademie nedokončila, neboť se provdala a porodila syna. Po třech letech se rozvedla a musela si najít práci. Na doporučení ministerstva kultury nastoupila jako elévka do Krajského (později Severomoravského) oblastního divadla Šumperk, kde sbírala první herecké zkušenosti. Tam poznala svého druhého manžela, herce a později režiséra a dramaturga Jiřího Holečka.
Po narození druhého syna společně odešli do nově vznikajícího Krajského oblastního divadla v Chebu. V zahajovacím představení, Strakonickém dudákovi z roku 1961, ztvárnila Lesanu. V divadle tu strávila dvacet sezon a patřila k oporám hereckého ansámblu. Po roce 1969 musel z politických důvodů její muž odejít, jí samotné bylo povoleno zůstat. A právě v letech normalizace se dočkala nejkrásnějších hereckých příležitostí a inspirující spolupráce s řadou uznávaných režisérů.
Na posledních deset let aktivní herecké kariéry přesídlila do Divadla J. K. Tyla v Plzni. Objevila se v jediném filmu, v kriminálce Po stopách krve (r. Petr Schulhoff, 1969).
Po odchodu do důchodu se vrátila zpátky do Chebu, kde žila v Domově pro seniory Skalka. Posledních několik dní strávila v hospicu v Nejdku. Zemřela na covidový zápal plic.