Operní pěvkyně Margaretha Kahler se narodila na statku ve Střížově, o který však rodina přišla a přestěhovala se do Chebu. Díky své píli se Margaretha vypracovala z františkolázeňského divadla na největší scény Evropy.
Už ve Sněhurce, kterou uvedl v hostinci ve Slatině učitel Wenzl Schreiter, ukázala talent. Umělecké vlohy u ní záhy rozpoznal ředitel divadla ve Františkových Lázních Julius Nicolini, který ji angažoval jako sboristku. Z této scény pak odcházela rozčarovaná. Jelikož převyšovala členky souboru, chodily na ni pomlouvačné anonymní dopisy. Naštěstí v úsilí splnit si sen o velké kariéře pokračovala.
První roky strávila ve Würzburgu jako operetní zpěvačka. Přestoupila do Štrasburku, kde přešla k velkým operám. Po tříletém studiu u pěvce Conrada Muschlera v Berlíně započala profesní dráhu v Bratislavě. Následovala angažmá v Mariánských Lázních, Schwerinu a Berlíně. Blíže neurčená nemoc ji pak ale srazila na samé dno. Po překonání této životní zkoušky se dostavil úspěch v Porýní. Od roku 1906 do podzimu 1908 strávila sezony v Elberfeldu. První desetiletí 20. století znamenalo vrchol kariéry. Triumfovala také v Holandsku. Nato působila v Brémách a v Lübecku.
Upadla by v zapomnění, kdyby nebylo národopisce Chebska Aloise Johna. Stal se jejím celoživotním obdivovatelem a psal články o úspěších, kterých slavná rodačka ve světě dosahovala.
Text a fotografie: Sborník muzea Karlovarského kraje 28 (2020). Cheb: Muzeum Cheb, 2020. ISBN 978-80-88310-07-5. ISSN 1803-6066.