Mira Mladějovská

Pocházela z rodiny s bohatou kulturní tradicí. Studovala na Filozofické fakultě UK v Praze, kde také dosáhla doktorátu. V roce 1946 se trvale usadila v Chebu. Vedla archiv a muzeum. Díky její obětavosti a pracovnímu úsilí se podařilo zachovat kulturní a historické bohatství obou institucí (tehdy ještě spojených) téměř celistvé. Počátkem 50. let byla z této práce odvolána a řídila nově otevřenou městskou obrazovou galerii. Po jejím uzavření, od roku 1955, byla odbornou pracovnicí v muzeu. V letech 1962-64 , kdy se městská galerie, znovuotevřená ve spolupráci s Národní galerií v Praze na podstatně velkorysejší bázi, proměnila v Okresní galerii výtvarného umění, se vrátila k práci v této instituci vedle tehdejšího ředitele a zakladatele galerie malíře Bojmíra Hutty. Zůstala jí věrna až do svého onemocnění.

Vedle rozmanité práce muzejního a galerijního pracovníka se věnovala publicistice zaměřené na památky Chebska. Orientovala se na soupisy kulturních památek a jejich dokumentaci. Významným počinem bylo vydání chebských zlomků veršované legendy o sv. Anežce. Láska k Chebu a jeho okolí přivedla Mladějovskou i k pokusu o literární podchycení fabulačních schopností zdejšího lidu. Z bohatého zdroje lidové obraznosti připravila užší výbor, vydaný v roce 1948 pod názvem Chebské pověsti.