Theodor Lessing

Filozof, lékař, profesor

Narodil se jako Theodor Lewy do rodiny židovského lékaře. Po maturitě studoval medicínu ve Freiburgu, Bonnu a Mnichově. Od dětství inklinoval k literatuře a filozofii. Z obdivu k německému básníkovi, publicistovi, dramatikovi a filozofovi 18. století G. E. Lessingovi přijal příjmení Lessing. Židovský původ a blízkost k myšlenkám sociální demokracie mu ve vilémovském císařském Německu zavíraly dveře v dalším profesním růstu. Teprve roku 1905 si díky sňatku s dívkou z aristokratické rodiny, vzdáleně spřízněné s panovnickým rodem, polepšil. V roce 1908 se habilitoval jako docent na Vysoké škole technické v Hannoveru a začal se věnovat filozofické práci, ovlivněn např. kulturním kriticizmem F. Nietzscheho. Byl aktivním bojovníkem za rovnoprávnost žen, proti válce a zejména proti fašismu.

Vlastní filozofii označil za aktivizmus, filozofii činu. Proslulost získal knihou Židovská sebenenávist (1930), v níž se pokusil analyzovat, proč někteří Židé inklinují k antisemitským postojům. První světovou válku prožil jako frontový lékař, hrůzy války ho ještě utvrdily v protiválečných a antimilitaristických postojích. Po válce vystupoval proti německým militaristickým kruhům i prezidentovi. Radikálně nacionalističtí studenti Lessingovy přednášky bojkotovali, proto raději opustil univerzitu. 

Po krátkém pobytu v Praze se v roce 1927 přestěhoval do Mariánských Lázní. Bydlel ve vile Edelweiss, v Třebízského ulici 213/33. Dnes je na tomto domě pamětní deska připomínající tohoto filozofa a lékaře. Zde byl ve své kanceláři oknem nacisty zastřelen. O této vraždě byl roku 1973 natočen detektivní film Výstřely v Mariánských Lázních. Je pohřben na místním židovském hřbitově. Nacisty byl v roce 1938 jeho hrob rozvalen, podobně jako mariánskolázeňská židovská synagoga (dnes volné prostranství na Hlavní třídě nad domem Mars).