Václav Skalník

Umělecký zahradník, botanik a představený Mariánských Lázní.

Studoval v Anglii, Francii a Rakousku. Po návratu začal pracovat na zámku v Hoříně pro hraběte Antona Isidora Lobkowitcze, ale podílel se na parkových úpravách také v Bílině. Jeho práce znal i opat tepelského kláštera Karel Kašpar Reitenberger, který plánoval zvelebit Mariánské Lázně. Vyjednal si proto u hraběte Lobkowitcze, aby se Skalník směl na úpravách lázní podílet.
Se soustavnou prací v Mariánských Lázních začal Skalník roku 1818. Vypracoval plán terénních a sadových úprav, v jehož centru se nacházel park, kolem kterého pak komponoval zástavbu. Obdiv k jeho zdejším úpravám vyjadřoval například Johann Wolfgang von Goethe. Posléze si Skalník v Mariánských Lázních zakoupil parcelu a nechal na ní postavit dům. Když pak zvažoval odchod od Lobkowitczů, přesídlil i vlivem Reitenbergerova naléhání do Mariánských Lázní.

V nich se stal roku 1824 představeným obce a tuto funkci zastával 19 let, nejdéle ze všech jejích představitelů. Během té doby se podílel na vzniku nemocnice, díky které mohli lázeňské léčení absolvovat i lidé méně majetní. Za jeho působení se lázeňské sídlo napojilo na síť císařských silnic a město navštívily osobnosti tehdejšího politického či kulturního života. Věnoval se též mapování a vykreslování podob květeny, která v okolí Mariánských Lázní rostla. Jím vytvořené skici nalezených rostlin se staly součástí geografické publikace popisující krajinu v okolí lázeňského sídla. V péči o parky v Mariánských Lázních pokračoval jeho syn Karel.

Na Skalníka upomínají jak názvy několika mariánskolázeňských veřejných prostranství, Skalníkův park, Skalníkova ulice, tak upravená rodinná hrobka či dva pomníky situované v centrální části Mariánských Lázní.