Lékař, první český ředitel chebské nemocnice v obtížných poválečných podmínkách, který proslul i za hranicemi Chebska, po 30 let byl primářem zdejší chirurgie. Řídil také zdravotnickou školu.
Do chebské nemocnice nastoupil 1. 10. 1945. Přišel z Plzně a původně měl zůstal pouze rok. Asi po dvou týdnech, kdy němečtí lékaři zjistili, že jde o velice fundovaného chirurga, jednoho dne bez ohlášení nenastoupili do práce a již je nikdo neviděl. Primář zůstal na oddělení sám. Po roce, kdy se měl vrátit do Plzně, se nikdo do konkurzu na místo lékaře nepřihlásil, a tak bylo jasné, že musí zůstat. Byl jmenován definitivně primářem a rodina se za ním přestěhovala do Chebu, manželka, praktická lékařka, a dvě dcery.