Chebské divadlo se v letech 1970-89 stalo útočištěm pro divadelníky, kteří měli být v Praze zapomenuti. Patřil k nim také dramaturg Zdeněk Hedbávný.
Vystudoval Akademii múzických umění, katedru divadelní vědy a dramaturgie. Pracoval jako dramaturg v Divadle P. Bezruče v Ostravě, v Národním divadle v Praze (1965-71) a poté v Divadle Jaroslava Průchy na Kladně. Z Prahy byl z politických důvodů „odklizen“ do Severomoravského divadla v Šumperku (1979-81) a odsud do Západočeského divadla v Chebu, kde se podílel na činnosti činoherní scény do roku 1987. Před příchodem do Divadelního ústavu v Praze roku 1987 pracoval v sezóně 1986 -1987 jako dramaturg v Činoherním klubu v Ústí nad Labem. Toho roku se stal vedoucím odborného pracoviště Divadelního ústavu Praha. Od roku 1991 byl dramaturgem Českého rozhlasu a v letech 1994-96 odborným asistentem proděkana DAMU. Před svým odchodem do důchodu se ještě v sezóně 1995/96 angažoval jako dramaturg Divadla Na Vinohradech v Praze.
Zdeněk Hedbávný byl známý i jako výborný překladatel divadelních her z ruštiny. Působil také jako divadelní novinář, publicista, pedagog. Byl autorem divadelních dramatizací, rozhlasové hry, napsal knihu o divadelním režisérovi Alfrédu Radokovi a stal se spoluautorem pamětí herce Ladislava Peška.
Text a fotografie: FDb.cz: filmová databáze [online]. Praha: HyperMedia, c2003-2021 [cit. 2021-8-26]. Dostupné z: https://www.fdb.cz
Další informace: HROMADA, František a kol. Historie chebského divadelního života = Egerer Theatergeschichte: 1410-2011. Vyd. 1. V Chebu: Západočeské divadlo, 2011. 472 s. ISBN 978-80-254-9904-7.